|
|
Péče o chronickou ránu - bércový vřed
Kümmelová, Tereza ; Hromádková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Nikodemová, Hana (oponent)
Bakalářská práce Péče o chronickou ránu - bércový vřed se zabývá problematikou chronických ran zaměřenou na bércové vředy. Cílem práce bylo: Shromáždit data o možnostech léčby bércového vředu a prostudování dostupných zdrojů. Získat data z databáze "Pečování o pacienta s nehojící se ránou" ve Fakultní nemocnici v Motole. Tato data následně posoudit a statisticky zpracovat. Vypočítat kvalifikovaný odhad zátěže ošetřovatelského personálu související s péčí o pacienta s bércovým vředem na pracovištích interního typu, na pracovištích chirurgického typu a souhrnně ve Fakultní nemocnici v Motole. Teoretická část práce uvádí základní přehled řešené problematiky. V empirické části práce jsou uvedeny výsledky vlastního šetření a jejich komparace s výsledky dříve realizovaných studií. Metodou výzkumného šetření byla sekundární analýza dat z databáze "Pečování o pacienta s nehojící se ránou" ve Fakultní nemocnici v Motole. Do výzkumného šetření bylo zahrnuto 164 pacientů s bércovým vředem hospitalizovaných v období od 1. 1. 2022 do 31. 6. 2022 ve Fakultní nemocnici v Motole. Výsledky: Bylo zjištěno, že ve Fakultní nemocnici v Motole bylo za dané období hospitalizováno více mužů s bércovým vředem než žen. Na interních pracovištích hospitalizovali více pacientů s bércovým vředem než na chirurgických...
|
|
|
Úloha sestry v mobilizaci pacienta po operaci kýly
KRAMÁŘOVÁ, Iva
Bakalářská práce se věnuje úloze sestry v mobilizaci pacienta po operaci kýly. Součástí pooperační péče je časná mobilizace pacient z lůžka. Mobilizace je pohyb, tedy vstávání z lůžka, posazování do křesla a nácvik chůze. Včasné vstávání po operaci napomáhá ke zvýšení venózního průtoku, a to brání vzniku tromboembolické nemoci. Byly stanoveny tři cíle. Zjistit, jakým způsobem sestry mobilizují pacienty po operaci kýly. Zjistit, jak sestry postupují při mobilizaci pacientů po operaci kýly z hlediska edukace a zjistit, jak pacienti vnímají sestru při poskytování péče po operaci kýly. Pro tyto cíle jsou stanoveny čtyři výzkumné otázky. Práce obsahuje dva výzkumné vzorky. První výzkumný vzorek tvořilo 6 sester a druhý výzkumný vzorek 4 pacienti. Empirická část byla realizována pomocí kvalitativního výzkumu, metodou dotazování, technikou standardizovaného rozhovoru se sestrami a pacienty na chirurgickém lůžkovém oddělení. Rozhovory byly doslovně transkribovány, analyzovány a poté bylo provedeno kódování. Zvolena byla metoda "Tužka a papír". Výzkumné šetření probíhalo v březnu, dubnu a květnu roku 2021. Z výsledků rozhovorů se sestrami vyplynulo, že všechny dotazované sestry mobilizují pacienty po operaci kýly vstáváním z lůžka přes bok, ale už nedodržují všechny další kroky správně provedené mobilizace. Sestry edukují pacienty ústně, používají slovní edukaci těsně před prvním vstáváním z lůžka. Některé sestry ke slovní edukaci názorně předvedou pacientovi vstávání z lůžka. Dále bylo zjištěno, že je pacientům věnován dostatek času ze strany sester. Výsledky bakalářské práce mohou sloužit jako studijní materiál například pro studenty zdravotnických oborů nebo sestrám jako inspirace pro poskytování kvalitní ošetřovatelské péče o pacienta. Výsledky výzkumného šetření budou předány na pracoviště, kde bylo šetření prováděno. Na základě konkrétních zjištění mohou být stávající edukační postupy aktualizovány včetně prostředků pro zlepšení pooperační péče o pacienty po operaci kýly. Výsledky práce jsou rozčleněny do jednotlivých kategorií. U výzkumného šetření sester to jsou Mobilizace, Edukace a Prostředí. U výzkumného šetření pacientů jsou kategorie nazvané Komunikace, Mobilizace, Dohled sestry při prvním vstávání a Ošetřovatelská péče.
|
|
|
Změny ve způsobu převazu operačních ran v posledních 30 létech
SPILKOVÁ, Eliška
Ošetřování operačních ran - převaz je soubor činností, které příznivě ovlivňují proces hojení. Důležitý je průběh převazu za aseptických podmínek, aby nedošlo k zanesení infekce do rány a nevznikly nepříjemné komplikace. Cílem předkládané diplomové práce je analyzovat změny ve způsobu převazu operačních ran zejména v posledních třech desetiletích. V souvislosti s analýzou textu byla položena výzkumná otázka: Jak se měnil způsob převazu operačních ran v posledních 30 letech? Stanovili jsme 5 hypotéz. H1: Sestry, které jsou v praxi více než 10 let, upřednostňují při převazech ran sterilní pomůcky uložené v kontejnerech častěji než sestry, které jsou v praxi méně než 10 let. H2: Sestry, které jsou v praxi více než 10 let, upřednostňují bezpodávkový systém častěji než sestry, které jsou v praxi méně než 10 let. H3: Sestry, které jsou v praxi více než 10 let, zaznamenaly více změn ve způsobu převazu ran za posledních 30 let než sestry, které jsou v praxi méně než 10 let. H4: Sestry, které jsou v praxi déle než 10 let, tvrdí, že za dobu jejich praxe nedošlo ke změnám používaných dezinfekčních a léčebných roztoků při převazech. H5: Z pohledu sester, které jsou v praxi více než 10 let, jsou prováděny převazy ran více asepticky nyní než před 30 lety. Empirická část této diplomové práce byla zpracována na základě kvalitativního a kvantitativního výzkumu. Sběr dat byl uskutečněn prostřednictvím dotazníku a polostrukturovaného rozhovoru. Do empirické části této práce bylo po nasycení odpovědí zařazeno celkem 10 rozhovorů a 272 dotazníků. Výsledky výzkumu ukazují, že mezi hlavní změny, které nastaly v posledních třech desetiletích, patří změny v léčebných a dezinfekčních roztocích, v krycím obvazovém materiálu, sterilizačních obalech, systému manipulace se sterilním materiálem, používaných pomůckách k převazu ran a v neposlední řadě i ve způsobu hojení ran.
|
|
|
Změna role sestry v péči o chronické rány
LUSKOVÁ, Pavlína
Bakalářská práce je zaměřena na péči o chronické rány. Snaží se mapovat vzdělání sester v této oblasti, spolupráci mezi lékařem a sestrou, vztahy na pracovišti, co lékaře i sestry ovlivňuje při výběru materiálu, úspěšnost v hojení a v neposlední řadě seznamuje více s produkty vlhkého hojení. Chronická rána je porucha integrity kožního krytu, která i přes adekvátní terapii po dobu 6-9 týdnů nevykazuje žádné známky hojení. Chronické rány představují ošetřovatelský problém a péče o pacienta s chronickou ranou s sebou nese určitá specifika. Znalost fázového hojení a moderních produktů je hlavním pilířem úspěchu, díky kterému lze výrazně pomoct při léčbě chronických ran. Cílem této práce bylo vyzdvihnout velký pokrok v oblasti péče o chronickou ránu a také více se dostat do hloubky celé této problematiky. Bakalářská práce byla rozdělena do dvou částí, a to na teoretickou a empirickou. První část této práce seznamuje s pojmy chronická rána, s typy chronických ran a celkovým hojením ran, fázemi hojení a prostředky, kterými lze hojení ovlivnit. Dále se zaměřila na hodnocení rány, převazování, vedení dokumentace, moderní produkty vlhkého hojení, roli sester a v neposlední řadě na vzdělávání v této oblasti. Druhá část této práce byla věnována výzkumnému šetření. V praktické části práce byly stanoveny dva cíle. První cíl: Zmapovat spolupráci lékaře a sestry v péči o chronické rány. Druhý cíl: Zmapovat rozhodování sestry ve výběru materiálu v péči o chronické rány. K těmto cílům byly stanoveny čtyři výzkumné otázky: 1. Jak bude probíhat spolupráce sestry a lékaře v péči o chronické rány? 2. Jaký materiál při hojení chronických ran sestry nejčastěji používají? 3. Jaké faktory sestru ovlivňují při výběru materiálu v péči o chronické rány? 4. Jakou roli sestra zastává v péči o chronickou ránu? Výzkumná část byla zpracována kvalitativní metodou pomocí polostrukturovaného rozhovoru s vybranými sestrami a lékaři, kteří se denně starají o chronické rány. Rozhovor obsahoval 16-18 otázek, které se během rozhovoru rozvíjely, aby respondenti mohli říct více svých dojmů ohledně této problematiky. Výsledky byly následně rozděleny do kategorií a dále zpracovány. Z výsledků šetření vyplynulo, že spolupráce mezi sestrou a lékařem probíhá v celku efektivně, komunikace a důvěra je mezi nimi na dobré úrovni, a proto sestry mají velký podíl na rozhodování ohledně výběru materiálu. Finanční náročnost některých produktů však nedovoluje, aby s nimi personál pracoval, ačkoliv se zdají personálu užitečné. V celkovém srovnání však metoda vlhkého hojení vychází ekonomicky jako méně náročná, také velmi účinná a komfortnější pro pacienty. Sestry jsou s jednotlivými produkty dobře zaškolovány a jejich pracoviště jim nabízí spoustu možností v rozvoji vzdělání, o které většina jeví zájem. Závěrem práce je, že v péči o chronické rány stále přibývá velké množství nových produktů, a proto je velmi důležité se v této oblasti neustále vzdělávat. Tato práce může sloužit jako informační materiál pro lidi, kteří se zajímají o tuto problematiku, a nese s sebou užitečné názory sester a lékařů.
|
|
|
Převaz v kontextu ošetřovatelského procesu
NĚMEČKOVÁ, Jana
Převaz ran je součástí péče o pacienta nejen na odděleních věnovaných operačním zákrokům. Vzhledem k tomu, že pacient s ránou má jisté specifické potřeby, lze nalézt efektivní metodu poskytování ošetřovatelské péče právě v aplikaci ošetřovatelského procesu. Cílem práce bylo zmapovat problematiku převazu v kontextu ošetřovatelského procesu. Dalšími cíli bylo zjistit, jaká očekávání mají pacienti v souvislosti s ošetřováním rány od sestry a jaké potřeby jsou pacientovi saturovány při ošetřování ran. Byly stanoveny tři výzkumné otázky. Jak probíhá převaz rány v ošetřovatelské praxi? Jak vnímají sestry své kompetence pro převaz ran? Jak vnímají převaz rány pacienti? Metodou zpracování empirické části bylo kvalitativní výzkumné šetření, které bylo uskutečněno technikou polostrukturovaného rozhovoru s pacienty, kteří měli akutní, či chronickou ránu a byly v souvislosti s její léčbou ošetřováni v nemocnici. Druhou skupinu informantů tvořily sestry, které pracují na operačních odděleních a během své práce pečují o pacienty a jejich rány. Výzkumný soubor byl tvořen jedenácti pacienty a dvanácti sestrami. Na základě studia literatury bylo vytvořeno deset základních otázek pro rozhovor s pacienty a jedenáct základních otázek pro rozhovor se sestrami. Všechny získané rozhovory byly se souhlasem informantů zaznamenávány na audio záznam a následně očištěny od vycpávkových slov a přepsány. Metodou zvolenou pro zpracování získaných dat bylo otevřené kódování, technika "tužka papír". Výsledky výzkumného šetření jsou prezentovány v podobě kategorií a podkategorií. Z odpovědí informantů bylo zřejmé, že péče o rány je velmi rozdílná dle pracovišť a systému péče. Výsledky výzkumného šetření odhalily, že nejčastěji udávanou potřebou pacientů s ránou je potřeba být bez bolesti. Dále bylo zjištěno, že i přesto, že informantky tvrdily, že je ošetřovatelský proces na jejich pracovištích využíván částečně i plně, komplexní znalosti o ošetřovatelském procesu v dalších otázkách neprokázaly. Díky zmapování dané problematiky výše uvedenými skupinami došlo k propojení některých názorů a také odkrytí nedostatků či potřebných změn, které mohou být podkladem pro nové výzkumné práce.
|
|
|
Informovanost sester o metodách léčby bércového vředu
Dvouletá, Zuzana ; Sojková, Monika (vedoucí práce) ; Pekara, Jaroslav (oponent)
Tématem této bakalářské práce je "Informovanost sester o metodách léčby bércového vředu". Cílem práce bylo zmapovat současné metody používané v léčbě bércového vředu a zjistit, jaké jsou znalosti dotazovaných sester v této problematice. Práce je členěna na dvě části - teoretickou a empirickou. Teoretická část se věnuje bércovému vředu jako pojmu a jeho příčinám, dále se zabývá hojením ran a faktory, které je ovlivňují, a popisuje v současnosti používané metody jeho léčby a hojení chronických ran obecně. Empirická část spočívá v kvantitativním výzkumném šetření pomocí dotazníku, uskutečněném na interních a chirurgických klinikách tří z pražských fakultních nemocnic. Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, jaké jsou znalosti sester o chronických ranách, bércovém vředu, rizicích jeho vzniku, prevenci, v oblasti hojení ran a kompresní terapie a jakým způsobem jsou sestrám informace z oblasti hojení ran a bércového vředu přístupné. Tyto cíle byly splněny. V závěru práce jsou shrnuty poznatky vycházející z výzkumného šetření. Klíčová slova: vlhké hojení ran; bércový vřed; rána; chronická rána; debridement; kompresní terapie; ošetřovatelská péče
|
|
|
Hojení ran v proměnách času
ŠVANCÁROVÁ, Kristina
Bakalářská práce "Hojení ran v proměnách času" má teoretický charakter. Jejím cílem je analyzovat historický vývoj péče o rány jako nedílné součásti péče o nemocné v období od pravěku až po současnost. Práce je zpracována jako historicko - analytická studie primárních a sekundárních literárních zdrojů s následným vypracováním interpretativního textu, k čemuž bylo zapotřebí si stanovit výzkumné otázky: Jaký vývoj zaznamenala péče o rány z historického pohledu? Co ovlivnilo hojení ran v historickém kontextu? V souvislosti s těmito výzkumnými otázkami lze uvést, že vývoj péče o rány započal již v období pravěku, kde byl ovlivněn vývojem společnosti, dále se pak rozvíjel v souvislosti s několika významnými událostmi, mezi které lze zařadit zejména vliv náboženství (křesťanství) ve středověku, budování zdravotnických zařízení zejména díky Tereziánským a Josefínským reformám v období Osvícenství, dále 19. století, které bylo pro rozvoj péče o rány průlomové díky novému postavení žen v medicíně, ošetřovatelství jako povolání, založení ošetřovatelských škol a systematické vzdělávání sester, které se nadále vyvíjí i v současné době. Historický kontext, který měl vliv na hojení ran, je charakterizován v pravěku a starověku především uspořádáním společnosti, náboženstvím a kulturními zvyklostmi, které vedly k rozvoji chirurgie. Ve středověku metody hojení ran stagnovaly, oproti renesanci, kde se chirurgie díky Parému, Mondevillemu a Paracelsovi dočkala významného rozvoje. Osvícenství a 19. století bylo charakteristické rozvojem válečné chirurgie, průmyslovou revolucí, objevem antisepse (Lister) a antibiotik (Fleming). Dále 20. a 21. století bylo významné objevem moderních materiálů pro vlhké hojení ran a nejrůznějších léčebných metod využívaných při léčbě ran.
|
|
|
Porovnání managementu hojení ran v akutní a následné péči
ŠTEFFLOVÁ, Veronika
Cíl práce: Diplomová práce se zabývá porovnáním managementu hojení ran v akutní a následné péči. V teoretické části jsou prezentovány poznatky o akutních a chronických ranách, hojení ran a jejich fáze. Dále se práce zabývá způsoby léčby ran. V poslední kapitole teoretické části se pojednává o managementu a roli sestry v péči o pacienta s ránou. V empirické části bylo prvním cílem zjistit, zda všeobecné sestry z nemocnic Královehradeckého kraje znají dělení a typy ran. Druhým cílem bylo zmapovat, jaké možnosti mají všeobecné sestry k hojení ran. Dalším cílem bylo porovnat rozdíly mezi hojením ran v akutní a následné péči. Čtvrtý cíl mapoval znalosti všeobecných sester o materiálech k hojení ran. Následujícím cílem bylo zjistit, jaké materiály pro ošetřování ran jsou dostupné na odděleních nemocnic Královéhradeckého kraje. Šestým cílem bylo porovnat ekonomickou a časovou náročnost při hojení ran na odděleních akutní a následné péče. Posledním cílem práce je vypracovat seminář v rámci celoživotního vzdělávání všeobecných sester na téma efektivní hojení ran. Ke splnění cílů práce bylo formulováno 5 hypotéz a 2 výzkumné otázky. Způsob dosažení cíle: Stanovených cílů bylo dosaženo pomocí kvantitativního dotazníkového průzkumu a kvalitativního výzkumu pozorování a rozhovoru, které byli zvoleny jako doplnění k ucelení výsledků. Zkoumaný soubor zahrnoval všeobecné sestry pracující na interním oddělení, chirurgickém oddělení, oddělení jednotky intenzivní péče, anesteziologicko-resuscitačním oddělení a odděleních následné péče v nemocnicích Královehradeckého kraje. Celkový počet respondentů činil 120. Vědecké přínosy práce: Z celkového výzkumu vyplývá, že všeobecné sestry mají sice dostatek znalostí o ranách a jejich léčbě, ale jsou stále patrné nedostatky v některých oblastech. Dále z výzkumného šetření vyplývá, že všeobecné sestry nemají na pracovištích dostatek terapeutického materiálu k jejich léčbě. Oslovený soubor všeobecných sester uvedl, že si myslí, že moderní obvazové materiály mají pozitivní vliv na hojení ran. Výsledky práce mohou být využity pro praxi, v nemocničních i jiných zdravotnických zařízeních ke zkvalitnění hojení ran. Získané poznatky a závěry: Ve sledovaném souboru jsme ověřili, že se liší délka ošetřování ran na lůžkách akutní a následné péče (p = 0,002), z výsledků je patrné, že na následné péči se průměrný čas převazu rány prodlužuje. Naopak dostupnost převazových materiálů na příslušných odděleních se nelišila (p = 0,159). Dále jsme zjistili, že ekonomická náročnost je na lůžkách následné péče nižší, i přesto, že je zde provedeno více převazů ran než v péči akutní.
|
|
|
Informovanost sester o možnostech využití vlhkého hojení ran v neonatologii.
Konečná, Veronika ; Kulhavá, Miluše (vedoucí práce) ; Novák, Ivan (oponent)
Diplomová práce se zabývá ošetřovatelskou péčí o kožní defekty s využitím vlhké terapie v neonatologii. V první části jsou shrnuty informace týkající se předčasně narozeného novorozence, vývoje jednotlivých vrstev kůže již v embryonálním období. Obsahuje výčet typů kožních defektů, se kterými se neonatologická sestra může na oddělení nejčastěji setkat včetně výčtu moderních terapeutických krytí, které lze využít. Obsahuje též stručnou historii hojení ran se zaměřením na vývoj právě vlhké terapie. Dále je okrajově pojednáno o hodnocení poškození kůže a dokumentace rány. Pro zajímavost je v práci uvedena případová kazuistika předčasně narozeného novorozence s nekrózou na dolní končetině, doplněna o komentáře alternativ léčby tohoto typu poškození kůže z mé vlastní praxe. V druhé části je posuzována informovanost sester v oblasti novodobé metody hojení ran. Prioritní je zmapování zkušeností s využitím vlhké terapie, prostřednictvím kvantitativního výzkumného šetření, které je zprostředkován anonymním dotazníkem. Hlavním cílem výzkumného šetření je zjistit, jaká je informovanost sester neonatologické jednotky intenzivní, resuscitační a intermediární péče v oblasti ošetřovatelské péče věnované kožním defektům s využitím vlhké terapie. K tomuto účelu byla zvolena metoda dotazníkového šetření. Pro analýzu...
|
|
|
Informovanost sester o metodách léčby bércového vředu
Dvouletá, Zuzana ; Sojková, Monika (vedoucí práce) ; Pekara, Jaroslav (oponent)
Tématem této bakalářské práce je "Informovanost sester o metodách léčby bércového vředu". Cílem práce bylo zmapovat současné metody používané v léčbě bércového vředu a zjistit, jaké jsou znalosti dotazovaných sester v této problematice. Práce je členěna na dvě části - teoretickou a empirickou. Teoretická část se věnuje bércovému vředu jako pojmu a jeho příčinám, dále se zabývá hojením ran a faktory, které je ovlivňují, a popisuje v současnosti používané metody jeho léčby a hojení chronických ran obecně. Empirická část spočívá v kvantitativním výzkumném šetření pomocí dotazníku, uskutečněném na interních a chirurgických klinikách tří z pražských fakultních nemocnic. Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, jaké jsou znalosti sester o chronických ranách, bércovém vředu, rizicích jeho vzniku, prevenci, v oblasti hojení ran a kompresní terapie a jakým způsobem jsou sestrám informace z oblasti hojení ran a bércového vředu přístupné. Tyto cíle byly splněny. V závěru práce jsou shrnuty poznatky vycházející z výzkumného šetření. Klíčová slova: vlhké hojení ran; bércový vřed; rána; chronická rána; debridement; kompresní terapie; ošetřovatelská péče
|
host ::
RSS.